Pondělí

29. ledna 2018 v 23:01 | L.R.
V pondělí po škole chodím do jedný z nejvyšších budov v tomhle městě. Do sálu ve třetím patře s velkejma oknama, dřevěným obložením a laciným tmavě zeleným kobercem. Pokaždý se posadím na modrou plastovou židli a pořádně se nadechnu toho dýhovanýho odéru.
Civím na mraky za oknem. Na nádherný líný útvary prosvícený sluncem a přihlouple se usmívám. Seděla bych tu ve skoro prázdný místnosti věčnost. Klidně i dvě.

Jenže já věčnost nemám. Vytahuju noty a můj nejmilejší kus smrkovýho dvěva. Utáhnu smyčec a rozhýbu prsty.

Hraju. Hraju jakoby měl skončit svět a tyhle mraky předemnou padnout k zemi, jako kdybych už nikdy neměla vyjít ven a slyšet cokoliv jinýho. Hraju celý dvě hodiny a nevěřím tomu, že něco tak krásnýho tvořím já. Hrozně se mi líbí, že mě nikdo nevidí a neslyší. A já tu přesto sedím, hraju a existuju. Jenom sama pro sebe a pro učitelku, která mě doprovází na klavír.

Sbalím violoncello do černýho futrálu, strčím si do pusy malinový lízátko a mizím.

Každý pondělí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 30. ledna 2018 v 5:05 | Reagovat

Lascivně modrý koberec též není zlý. :)

2 uzivateluzexistuje uzivateluzexistuje | 30. ledna 2018 v 17:03 | Reagovat

[1]: Jak dlouho už vídáte tenhle koberec ?

3 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 31. ledna 2018 v 16:15 | Reagovat

Zaujímavá konštelácia violončelo a malinové lízatko 😊

4 uzivateluzexistuje uzivateluzexistuje | 31. ledna 2018 v 22:20 | Reagovat

[3]: Ráda spojuji činnosti a věci s jídlem :)

5 jeife jeife | E-mail | Web | 1. února 2018 v 22:13 | Reagovat

Krásnej článek :) já mám takhle buben :)

6 uzivateluzexistuje uzivateluzexistuje | 2. února 2018 v 0:02 | Reagovat

[5]: Děkuju :) jsem ráda, že to máte stejně, je to nádherné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama