Sobota1

28. ledna 2018 v 16:46 | L.R.
https://open.spotify.com/track/0mkjekH9rwp4Fg5PxzUTrd?si=gqTupEp8TK6bmZSbFskoKA



V klubu jsem potkala svýho nevlastního bráchu.
Od našeho posledního setkání uběhly věky.

Nejspíš mě probodl ostrej hrot reality.

Udělalo se mi špatně. Bylo jako když se díváte na kouzelnickou show a na konci dojdete k faktu, že je to celé jen nafingované. Že realita je někde naprosto jinde a vy jste byli ošáleni a věřili jste v lži. On mi to připomněl. Jakoby mi naznačoval, že představení pomalu končí.

Klub pulzoval a lidi okolo byli až moc bláznivý. Pro ně je tohle opravdický. Nevracej se do jinejch realit. Žijou dál v tomhle špinavým světě bez pravidel a starostí.
Myslím na mámu a mám pocit, že bych ji měla zavolat. Že bych měla jít domů.

Hledala jsem ho.Netuším, kde jsem sebrala odvahu. Chtěla jsem vědět, jestli je vážně skutečnej.

Seděl venku s partou podivnejch týpků. Hlasitě se smáli. Když mě zahlídl, zpozorněl a poslal je všechny pryč. Vždycky byl takovej. Lidi ho respektovali už jen proto, že existoval.
"Dáš si cígo?" zeptal se. "Ne dík, jak se máš?"
Neodpověděl.

Po chvíli řekl jen:"Víš, vždycky jsem si myslel, že skončíme jinak."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama